Americké národní parky II (5)

Epizódy

Americké národní parky - Séria 2

S2E4

Americké národní parky II (4)

, Prima ZOOM, 59 minút

Americké národní parky II (4)

Po krátkém úvodu míříme na Aljašku do 16000 km2 rozlehlého Národního parku Lake Clark. Jmenuje se dle stejnojmenného jezera, těch je tu hned několik. Na jednom z nich sledujeme potápky rudokrké, samec staví hnízdo, čímž láká samičku. Po schválení je vyhráno a další generace založena. Když se mladé narodí, otec je živí. Samice i mláďata si dělají peřím jakýsi filtr na drobné kosti. Krajina se zelená, hnojena je sopečnou činností. Tyrkysová jezera pak utváří ledovcová voda z hor. Jedněmi z obyvatel jezer jsou tuleni obecní, i ti mají mladé. Biotop slanisko utváří mísení slané a sladké vody, krajina je bohatá na faunu i floru. Sledujeme zde rodinku grizzlyů, probrali se z hibernace a hned se musí pustit do nabírání váhy. Samice žere 12 hodin denně! Nebezpečím pro samici s mláďaty je pak osamělý samec. Žádné drama se nekoná, my sledujeme hejno jespáků aljašských, kteří doplňují energii na své pouti. V lese pak sledujeme veverky a lišky obecné. Liška má 5 mladých, ta si pohrávají a zkoumají okolí nory. Jak je matka na lovu, zůstávají mláďata stále více sama. Objevuje se medvěd baribal, mláďata mizí v doupěti a baribal čenichá u vchodu. Naštěstí to vzdá a potravu jde hledat jinam. Na pobřeží grizzlyové vyčkávají na odliv, ten odhalí mlží hostinu- břitky jedlé. Ty sice zalézají do bahna, grizzly si ale poradí. Mládě napodobuje matku, samo se pak vypořádá s krabem. Po hrátkách se vrací do vnitrozemí. Břitky si oblíbily také vydry mořské, ty musí spořádat ¼ své váhy denně. Samice nechává mládě krátce na hladině, jinak se o něj pečlivě stará a vozí ho na svém těle. Míříme do meandrů ve vnitrozemí, objevují se rudí lososi nerka. Přes 40 druhů ptáků a savců je na jejich tažení závislých, naštěstí je tu přes 370000 lososů. Hovoří dáma z kmene Tanaina, který zde žije tisíce let. S krajinou je úzce spjat a vede trvale udržitelný způsob života. Dále sledujeme masožravku rosnatku okrouhlolistou, která naláká, lapí a pozře mouchu. Mravenec pak prchá. V alpínské tundře trvá krátké vegetační období, sysli Parryoví mají jen pár měsíců na nabrání váhy a přípravu hnízda na 8měsíční hibernaci! Může tu být i -40°C. Lososi se nadále blíží ke svým trdlištím, v cíli samice vykopou jamku, kam uvolní jikry. Samec pak vypustí mlíčí. V závěru sledujeme, jak grizzly loví lososy, denně může spořádat i 100000 kalorií. I uhynulí lososi odvádí nenahraditelnou službu - živiny se dostávají do půdy. Ryby také nasytí ptáky, další medvědy atd. Několika větami o ekologické hrozbě díl končí. Americký dokumentární seriál (2023)

Dostupné o 6 dní

S2E5

Americké národní parky II (5)

, Prima ZOOM, 65 minút

Americké národní parky II (5)

Po krátkém úvodu míříme do SV Minnesoty do Národního parku Voyageurs. Oblast utváří 400 km2 vod a přes 500 km2 lesů. Žije zde přes 100 druhů ptáků a 50 druhů savců. Řeky a potoky obývají asi 3000 bobrů, jejich činnost je dobře patrná. Nahlédneme do ukryté nory, kde jsou 4 mladé. Na souši musí být bobři ve střehu kvůli vlkům- vrcholovým predátorům oblasti. Ti zde žijí už 8000 let. Ve vodách sledujeme labutě trubače, těm hrozilo vyhynutí, ale zde našly dokonalý domov. Na začátku léta je v parku 25°C, vše naplno ožívá a objeví se dokonce plachý los. Je jich zde jen asi 40. Nejvíce živin získávají z vodních rostlin. Dále sledujeme medvědy baribaly, matky a 4měsíční mláďata. Ta zdatně šplhají po stromech. Vedoucí vlčího projektu dnes hledají mláďata, ta doslova vytahují z hlubokého doupěte. Znamená to s čelovkou prolézt 4metrový tunel a dát mláďata do pytle. Kolegové pak odvážlivce vytáhnou za nohy. Mláďata čipují, váží, odebírají vzorek DNA. Vracíme se k bobrům, které vyruší vydra s mládětem. Vzájemně se tolerují, vydry loví ryby, které bobrům nic neříkají. Objevuje se i vydří samec, ustele si na bobřím doupěti. To bobr nestrpí a vetřelce odežene. Hovoří se o původu jména parku, následně sledujeme potáplici, která sem přiletěla z Mexického zálivu. Zakládá zde v bezpečí rodinu, pár se střídá v hnízdě. Po necelém měsíci na vejci se líhnou dvě mláďata. Jdou brzy za rodiči do 16°C vody, občas se ale musí ohřát. Shora hrozí útok orla bělohlavého, rodiče provádí odrazující rituál, který zafunguje. V jednom z jezer sledujeme kajmanky dravé, druh je starší než mnozí dinosauři, a to beze změn. Dnes samice výjimečně vyleze na souš, aby nakladla vejce. Podle jakési vnitřní GPS jde 5 km daleko na jednu z písčitých pláží, kde naklade asi 40 vajec. Vylíhnou se asi za 3 měsíce, pokud je neodhalí predátoři. Sledujeme noční oblohu a polární záři, poté jak padá listí a mohutně podporuje růst hub. Podhoubí tvoří základ desítkám druhů stromů. V zemi jsou pak lanýži, ty si oblíbila poletuška severní. Na zemi je zranitelná, přesto kvůli nim riskuje. Trusem je pak šíří. Bobři zpevňují hráze před zimou, sbírají větve a plní spižírnu. Přichází deště a později sníh, teploty prudce klesají. Bobři v zimě nespí, mají napilno. Maz si roztírají do husté srsti, požírají zásoby atd. Voyageurs se proměnil v zimní říši, na lovu sledujeme puštíka vousatého. Má dokonalý sluch a tichý let zakončí zabořením pařátů do sněhu. Odnáší si kořist. Několika závěrečnými větami epizoda končí. Americký dokumentární seriál (2023)

O programe

Po krátkém úvodu míříme do SV Minnesoty do Národního parku Voyageurs. Oblast utváří 400 km2 vod a přes 500 km2 lesů. Žije zde přes 100 druhů ptáků a 50 druhů savců. Řeky a potoky obývají asi 3000 bobrů, jejich činnost je dobře patrná. Nahlédneme do ukryté nory, kde jsou 4 mladé. Na souši musí být bobři ve střehu kvůli vlkům- vrcholovým predátorům oblasti. Ti zde žijí už 8000 let. Ve vodách sledujeme labutě trubače, těm hrozilo vyhynutí, ale zde našly dokonalý domov. Na začátku léta je v parku 25°C, vše naplno ožívá a objeví se dokonce plachý los. Je jich zde jen asi 40. Nejvíce živin získávají z vodních rostlin. Dále sledujeme medvědy baribaly, matky a 4měsíční mláďata. Ta zdatně šplhají po stromech. Vedoucí vlčího projektu dnes hledají mláďata, ta doslova vytahují z hlubokého doupěte. Znamená to s čelovkou prolézt 4metrový tunel a dát mláďata do pytle. Kolegové pak odvážlivce vytáhnou za nohy. Mláďata čipují, váží, odebírají vzorek DNA. Vracíme se k bobrům, které vyruší vydra s mládětem. Vzájemně se tolerují, vydry loví ryby, které bobrům nic neříkají. Objevuje se i vydří samec, ustele si na bobřím doupěti. To bobr nestrpí a vetřelce odežene. Hovoří se o původu jména parku, následně sledujeme potáplici, která sem přiletěla z Mexického zálivu. Zakládá zde v bezpečí rodinu, pár se střídá v hnízdě. Po necelém měsíci na vejci se líhnou dvě mláďata. Jdou brzy za rodiči do 16°C vody, občas se ale musí ohřát. Shora hrozí útok orla bělohlavého, rodiče provádí odrazující rituál, který zafunguje. V jednom z jezer sledujeme kajmanky dravé, druh je starší než mnozí dinosauři, a to beze změn. Dnes samice výjimečně vyleze na souš, aby nakladla vejce. Podle jakési vnitřní GPS jde 5 km daleko na jednu z písčitých pláží, kde naklade asi 40 vajec. Vylíhnou se asi za 3 měsíce, pokud je neodhalí predátoři. Sledujeme noční oblohu a polární záři, poté jak padá listí a mohutně podporuje růst hub. Podhoubí tvoří základ desítkám druhů stromů. V zemi jsou pak lanýži, ty si oblíbila poletuška severní. Na zemi je zranitelná, přesto kvůli nim riskuje. Trusem je pak šíří. Bobři zpevňují hráze před zimou, sbírají větve a plní spižírnu. Přichází deště a později sníh, teploty prudce klesají. Bobři v zimě nespí, mají napilno. Maz si roztírají do husté srsti, požírají zásoby atd. Voyageurs se proměnil v zimní říši, na lovu sledujeme puštíka vousatého. Má dokonalý sluch a tichý let zakončí zabořením pařátů do sněhu. Odnáší si kořist. Několika závěrečnými větami epizoda končí. Americký dokumentární seriál (2023)