cs
Za poklady Indie s Bettany Hughes (2)
V druhém díle Bettany zavítá na jih Indie, aby prozkoumala zdejší přírodu i kulturní dědictví, které z přírody většinou vychází. Prvním klenotem je ztracené město Hampi, jedno z největších opuštěných měst na světě. V roce 1500 zde žilo 500 tisíc lidí na 40 kilometrech čtverečních, střetávaly se zde cesty mnoha kultur a na kilometr dlouhém tržišti i různých exotických obchodníků, nachází se zde 1600 památek. V 16. století však bylo město vypáleno a vyrabováno jinou dynastií. Bettany nás provádí po památkách, které dokazují, že zde vedle sebe žila různá náboženství. Dále navštívíme chrám Brihadisvara, 1000 let starý chrám, který byl roku 1010 nejvyšší stavbou Indie (a skoro i světa). Název chrámu v překladu zní "Velký Šiva" a desky, ze kterých je postavený, v sobě mají vytesané zprávy v sanskrtu - popisují bohatství Čolské říše a její slávu. Říše byla vlivná díky mědi a cínu, ze které se mimo jiné vyráběly i sošky, jejichž bronzové repliky se vyrábějí dodnes - tradiční výrobu těchto sošek provozuje rodina Stapathových, součástí výroby sošek je i rituál, při kterém zve božstvo, aby se v soškách usídlilo, při tomto rituálu se sošce symbolicky "otevřou oči". Další zastávkou je pohoří Nilgiri, kudy projíždí Bettany do města Ooty vlakem po nejstrmější železniční trati v Indii, kterou zde roku 1908 vystavěli Angličané - na trati je 250 mostů a 16 tunelů, je to také zdejší jediná ozubnicová dráha, navíc projíždí biosférickou rezervací, takže na kolejích i kolem nich lze zahlédnout spoustu zvířat. I čajové plantáže. Město Ooty je podle jeskynních nálezů osídlené už od neolitu, buddhistické komunity se zde usídlily už v 4 století př. n. l. Údajně od podobné doby až dodnes zde žije komunita skupiny Toda. Todové žijí tradičním stylem života, uctívajícím přírodu. Poté Bettany na noc přejíždí do Malabaru, kde se účastní obřadu s tancem teatam - tancem Bohů, údajně praktikovaný už od doby kamenné. Během tance namaskovaný tanečník tancuje tak, že se nakonec stává bohem (je posedlý božstvem), chodí po uhlících a na konci obřadu žehná. Posledním pokladem Indie, který Bettany objevuje, je koření, převážené na lodích ketavulamech, které jí odvezou až do místa, kde se podle nedávných nálezů římských mincí nacházel bájný přístav Muzilis, který Indii propojil s Římany a poté i dalšími zeměmi. Římané zde kdysi vyměňovali víno za pepř, kterému se říkalo černé zlato. Koření mělo na indickou kulturu velký vliv - díky něco se sem po obchodních cestách dostalo velké množství jiných kultur. Britský dokumentární seriál (2023)
Více informacíO pořadu
V druhém díle Bettany zavítá na jih Indie, aby prozkoumala zdejší přírodu i kulturní dědictví, které z přírody většinou vychází. Prvním klenotem je ztracené město Hampi, jedno z největších opuštěných měst na světě. V roce 1500 zde žilo 500 tisíc lidí na 40 kilometrech čtverečních, střetávaly se zde cesty mnoha kultur a na kilometr dlouhém tržišti i různých exotických obchodníků, nachází se zde 1600 památek. V 16. století však bylo město vypáleno a vyrabováno jinou dynastií. Bettany nás provádí po památkách, které dokazují, že zde vedle sebe žila různá náboženství. Dále navštívíme chrám Brihadisvara, 1000 let starý chrám, který byl roku 1010 nejvyšší stavbou Indie (a skoro i světa). Název chrámu v překladu zní "Velký Šiva" a desky, ze kterých je postavený, v sobě mají vytesané zprávy v sanskrtu - popisují bohatství Čolské říše a její slávu. Říše byla vlivná díky mědi a cínu, ze které se mimo jiné vyráběly i sošky, jejichž bronzové repliky se vyrábějí dodnes - tradiční výrobu těchto sošek provozuje rodina Stapathových, součástí výroby sošek je i rituál, při kterém zve božstvo, aby se v soškách usídlilo, při tomto rituálu se sošce symbolicky "otevřou oči". Další zastávkou je pohoří Nilgiri, kudy projíždí Bettany do města Ooty vlakem po nejstrmější železniční trati v Indii, kterou zde roku 1908 vystavěli Angličané - na trati je 250 mostů a 16 tunelů, je to také zdejší jediná ozubnicová dráha, navíc projíždí biosférickou rezervací, takže na kolejích i kolem nich lze zahlédnout spoustu zvířat. I čajové plantáže. Město Ooty je podle jeskynních nálezů osídlené už od neolitu, buddhistické komunity se zde usídlily už v 4 století př. n. l. Údajně od podobné doby až dodnes zde žije komunita skupiny Toda. Todové žijí tradičním stylem života, uctívajícím přírodu. Poté Bettany na noc přejíždí do Malabaru, kde se účastní obřadu s tancem teatam - tancem Bohů, údajně praktikovaný už od doby kamenné. Během tance namaskovaný tanečník tancuje tak, že se nakonec stává bohem (je posedlý božstvem), chodí po uhlících a na konci obřadu žehná. Posledním pokladem Indie, který Bettany objevuje, je koření, převážené na lodích ketavulamech, které jí odvezou až do místa, kde se podle nedávných nálezů římských mincí nacházel bájný přístav Muzilis, který Indii propojil s Římany a poté i dalšími zeměmi. Římané zde kdysi vyměňovali víno za pepř, kterému se říkalo černé zlato. Koření mělo na indickou kulturu velký vliv - díky něco se sem po obchodních cestách dostalo velké množství jiných kultur. Britský dokumentární seriál (2023)