cs
Prostoročas - S08E04
Uhlík, prvek, který dokáže tvořit zajímavé spojení. Je zásadní pro život a formu ve vesmíru. Nejkrásnější projev je v podobě diamantu. To je čistý průzračný uhlík. Dokáže vytvářet velmi složité molekuly, a proto je nejdůležitějším prvkem naší biosféry. Je velmi reaktivní a nachází se téměř ve všech sloučeninách. Vědci postupem času zjistili, že uhlík se spojuje ve vesmíru a tvoří velmi složité sloučeniny. Ve vesmíru jsou tedy k dispozici a bude to tak velmi dlouho. Představme si fotbalový sešívaný míč, přesně tak se spojuje také uhlík. Téměř dokonalý materiál pro složité struktury. Vědci přicházejí s neuvěřitelnými teoretickými využitími uhlíku. Například grafen, který by mohl velmi dobře posloužit v každodenním životě člověka. Z uhlíku by mohl být také vesmírný výtah, který by tvořila vlákna uhlíku. Vše je ale zatím pouze v teoretické rovině. Na převedení do reality si ještě budeme muset počkat. Směrem k uhlíku se také ubírají úvahy o tom, jak vznikl život, těla živočichů a pak i lidí. Uhlík je totiž základní stavební prvek, ale nevíme, jak se složité molekuly mění v ty úplně nejzákladnější části s názvem RNA. V planetárních mlhovinách už musely být součástí, v prachových částicích, ze kterých se tvořily planety. Ale vědci stále neví, jak se to vše mohlo zformovat do metabolismu, do života a jeho bujení a fungování. Tady si zatím vědci lámou hlavu. Je také možné, že život na Zemi je tak výjimečný, že ho ve vesmíru zřejmě nebude mnoho, možná vůbec. Ale to by bylo příliš troufalé tvrdit, že nikde ve vesmíru už není další život. Přechod od neživé k živé hmotě se na Zemi udál velmi dávno, pravděpodobně už se nebude opakovat. Ale některé biomarkery chtějí vědci pozorovat ve Vesmíru, pravděpodobně by nebyl ve stejné podobě, jako ho známe na zemi, ale některé látky a sloučeniny mohou napovídat, že na planetě probíhá proces, který by mohl vyústit v život. Zatím ale toto sledování provází velká skepse, která je nutná. Vědci jsou například nadšeni myšlenkou, že by na jednom z měsíců Saturnu by život mohl existovat, je na něm totiž pod ledem voda, základní předpoklad proto, aby se tam život mohl uchytit. Vědci ale nevědí, v jaké je formě a v jakém je zrovna načasování. Protože vývoj jinde může být třeba teprve na počátku, jako lidstvo se toho vlastně nemusíme vůbec dočkat. Německý dokumentární seriál (2025)
Více informacíEpizody
Prostoročas - Série 8
Prostoročas - S08E02
Černé díry: Temné síly vesmíru. Dokument N (2025). Vesmír už mnoho století fascinuje celé lidstvo. Vědci pečlivě studují čas i prostor a snaží se postupně, kousek po kousku, vyřešit obrovskou hádanku. S pomocí stále propracovanějších technologií se odborníkům nedávno podařilo najít přelomové odpovědi na stovky let staré otázky...
Prostoročas - S08E03
V dnešním dílu se podíváme, k čemu všemu se družice využívají i zneužívají. Uvidíme, co vše se dá z dat jimi získaných odvodit. Některé firmy se zabývají interpretací dat pro různé konkrétní účely. Německý dokumentární seriál (2025)
O pořadu
Uhlík, prvek, který dokáže tvořit zajímavé spojení. Je zásadní pro život a formu ve vesmíru. Nejkrásnější projev je v podobě diamantu. To je čistý průzračný uhlík. Dokáže vytvářet velmi složité molekuly, a proto je nejdůležitějším prvkem naší biosféry. Je velmi reaktivní a nachází se téměř ve všech sloučeninách. Vědci postupem času zjistili, že uhlík se spojuje ve vesmíru a tvoří velmi složité sloučeniny. Ve vesmíru jsou tedy k dispozici a bude to tak velmi dlouho. Představme si fotbalový sešívaný míč, přesně tak se spojuje také uhlík. Téměř dokonalý materiál pro složité struktury. Vědci přicházejí s neuvěřitelnými teoretickými využitími uhlíku. Například grafen, který by mohl velmi dobře posloužit v každodenním životě člověka. Z uhlíku by mohl být také vesmírný výtah, který by tvořila vlákna uhlíku. Vše je ale zatím pouze v teoretické rovině. Na převedení do reality si ještě budeme muset počkat. Směrem k uhlíku se také ubírají úvahy o tom, jak vznikl život, těla živočichů a pak i lidí. Uhlík je totiž základní stavební prvek, ale nevíme, jak se složité molekuly mění v ty úplně nejzákladnější části s názvem RNA. V planetárních mlhovinách už musely být součástí, v prachových částicích, ze kterých se tvořily planety. Ale vědci stále neví, jak se to vše mohlo zformovat do metabolismu, do života a jeho bujení a fungování. Tady si zatím vědci lámou hlavu. Je také možné, že život na Zemi je tak výjimečný, že ho ve vesmíru zřejmě nebude mnoho, možná vůbec. Ale to by bylo příliš troufalé tvrdit, že nikde ve vesmíru už není další život. Přechod od neživé k živé hmotě se na Zemi udál velmi dávno, pravděpodobně už se nebude opakovat. Ale některé biomarkery chtějí vědci pozorovat ve Vesmíru, pravděpodobně by nebyl ve stejné podobě, jako ho známe na zemi, ale některé látky a sloučeniny mohou napovídat, že na planetě probíhá proces, který by mohl vyústit v život. Zatím ale toto sledování provází velká skepse, která je nutná. Vědci jsou například nadšeni myšlenkou, že by na jednom z měsíců Saturnu by život mohl existovat, je na něm totiž pod ledem voda, základní předpoklad proto, aby se tam život mohl uchytit. Vědci ale nevědí, v jaké je formě a v jakém je zrovna načasování. Protože vývoj jinde může být třeba teprve na počátku, jako lidstvo se toho vlastně nemusíme vůbec dočkat. Německý dokumentární seriál (2025)