Poklady s Bettany Hughesovou II (2)
Po krátkém úvodu se s Bettany Hughes ocitáme v Ázerbájdžánu v Gobustánské archeologické rezervaci nedaleko Baku. Zde v podhůří Kavkazu bylo ve skalách nalezeno přes 7000 obrazů, ty jsou staré cca 9000 let. Bettany obdivuje kresbu 7 žen, rytiny lodí. Dále je svědkem tradičního hraní na kameny, což mělo nejen hudební, ale i komunikační význam. Dále je tu tradiční tanec „jali“, který je také zachycen na rytinách. Bettany se vrací k rytinám a nápisům, schází se s archeoložkou, která líčí, co vlastně vidí. Viděly se před 5 lety, ona s týmem zatím odhalily přes 500 rytin. Cesta pokračuje do Shaki, střediska výroby hedvábí. Zde navštěvuje letní sídlo „Palác světla“ Mohammada Hasana Khana. Místnosti jsou bohatě zdobené, nejvíce pak hlavní obřadní síň. Líčí scény z minulosti- bojové, mýtické. Okna pak zdobí vitráže až z Benátek. Zpět v ulicích Bettany prochází jakési lesíky, kde se chovají bourci morušoví. V roce 1931 zde byla postavena továrna na hedvábí, vyrábí se tu dodnes koberce, šály, šátky. Bettany nahlédne do výroby a promluví si s majitelem. Snoubí se tu tradice s obchodem, místo je příjemné a klidné. Možná proto se mu tolik daří. V Shaki dále navštěvujeme Karavanseráj- komplex z 18. století s více než 200 pokoji. Byla to jakási obchodní zastávka, byli zde obchodníci se svým zbožím, zvířaty. Bettany pokračuje k Yanardag- neustále hořící hoře. Prosakuje zde zemní plyn z podzemí, tato plamenná pole hoří desítky let. Dále jsou zde bahenní sopky- bublající kopce. Další destinací je chrám ohně Ateshgah, i zde hoří zemní plyn. Místo je centrem náboženství zoroastrismu, odehrávají se tu ohňové rituály. Bettany hovoří o těžbě ropy, díky které je země bohatá a hlavní město Baku bylo přezdíváno Paříží východu. Bettany vystupuje na 29 metrů vysokou Panenskou věž, ta je součástí starého centra. Bývala pozorovatelnou a úkrytem. Výše na kopci je také palác Širvanšáhů s hrobkou. Po jejich svržení dobyly oblast různé národy, nakonec Rusové. Poslední destinací je město Shusha v Karabachu, kde Bettany hovoří mimo jiné o básnířce Xursidbanu Natavan. Předčítá z její poezie, poté vchází do mauzolea básníka z 18. století. Několika dalšími informacemi také o karabašských koních epizoda končí.
Viac informáciíO programe
Po krátkém úvodu se s Bettany Hughes ocitáme v Ázerbájdžánu v Gobustánské archeologické rezervaci nedaleko Baku. Zde v podhůří Kavkazu bylo ve skalách nalezeno přes 7000 obrazů, ty jsou staré cca 9000 let. Bettany obdivuje kresbu 7 žen, rytiny lodí. Dále je svědkem tradičního hraní na kameny, což mělo nejen hudební, ale i komunikační význam. Dále je tu tradiční tanec „jali“, který je také zachycen na rytinách. Bettany se vrací k rytinám a nápisům, schází se s archeoložkou, která líčí, co vlastně vidí. Viděly se před 5 lety, ona s týmem zatím odhalily přes 500 rytin. Cesta pokračuje do Shaki, střediska výroby hedvábí. Zde navštěvuje letní sídlo „Palác světla“ Mohammada Hasana Khana. Místnosti jsou bohatě zdobené, nejvíce pak hlavní obřadní síň. Líčí scény z minulosti- bojové, mýtické. Okna pak zdobí vitráže až z Benátek. Zpět v ulicích Bettany prochází jakési lesíky, kde se chovají bourci morušoví. V roce 1931 zde byla postavena továrna na hedvábí, vyrábí se tu dodnes koberce, šály, šátky. Bettany nahlédne do výroby a promluví si s majitelem. Snoubí se tu tradice s obchodem, místo je příjemné a klidné. Možná proto se mu tolik daří. V Shaki dále navštěvujeme Karavanseráj- komplex z 18. století s více než 200 pokoji. Byla to jakási obchodní zastávka, byli zde obchodníci se svým zbožím, zvířaty. Bettany pokračuje k Yanardag- neustále hořící hoře. Prosakuje zde zemní plyn z podzemí, tato plamenná pole hoří desítky let. Dále jsou zde bahenní sopky- bublající kopce. Další destinací je chrám ohně Ateshgah, i zde hoří zemní plyn. Místo je centrem náboženství zoroastrismu, odehrávají se tu ohňové rituály. Bettany hovoří o těžbě ropy, díky které je země bohatá a hlavní město Baku bylo přezdíváno Paříží východu. Bettany vystupuje na 29 metrů vysokou Panenskou věž, ta je součástí starého centra. Bývala pozorovatelnou a úkrytem. Výše na kopci je také palác Širvanšáhů s hrobkou. Po jejich svržení dobyly oblast různé národy, nakonec Rusové. Poslední destinací je město Shusha v Karabachu, kde Bettany hovoří mimo jiné o básnířce Xursidbanu Natavan. Předčítá z její poezie, poté vchází do mauzolea básníka z 18. století. Několika dalšími informacemi také o karabašských koních epizoda končí.